+ + +
Možná Vám může přijít úvaha na toto téma směšná, vždyť přece je jasné, že se na koních jezdí, ale ráda bych se nad tímto pozastavila. Dovedla mě k tomu podobná úvaha, kterou jsem četla na jiných stránkách a rozhodla jsem se, že možná není od věci sem taky přihodit nějaké ty mé názory co se týče ježdění. Na závodech (jakkýchkoli - musím zdůraznit, jak v anglickém stylu, tak ve westernu) člověk vidí spoustu lidí jezdících na koních, kteří svým jezdcům absolutně nedůvěřují a přímo nechtějí je mít na svém hřbetě. Každý kůň to dává najevo jinak - kůň, který je považován za velmi obtížně jezdidelného, může být také "pouze" nepochopen, vystrašen a zmaten. Když si tak projíždím stránky o koních, většinou tam nacházím pouze nadšené dívky, které vypráví o svých zážitcích z vyjížděk či tréninků na jízdárně. Jaká z nich doopravdy onoho koně zná? Jaká z nich si kdy koně vzala jen tak na vodítko, aby ho byť pouze popásla? Chvilky strávené s koňmi jsou nezapomenutelné, ale opravdu se nejedná pouze o chvilky strávené v sedle koně. Spousta lidí odbívá s koněm práci ze země - hlavně honem honem do sedla, ale práce ze země by se nikdy neměla odbít, jelikož od ní se odvíjí další veškerá práce ze sedla. A to mluvím i o koních, kteří jsou pod sedlem naprosto spolehlivý - prioritou jezdce by mělo být to, aby mu kůň důvěřoval a on důvěřoval koni, na tom se pak dá stavět neuvěřitelně a kůň pro takového jezdce je schopen udělat i nemožné. A věřte mi - pouhým proháněním koně pod sedlem se důvěra nezíská.
Jednou jsem se setkala i s názorem, že ježdění na koni je týrání koně. S tím jednoznačně nesouhlasím. Vidím a viděla jsem spoustu koní, kteří jsou pod svými jezdci šťastní, kteří jim reagují na myšlenku, které ježdění baví. Také jsem ovšem viděla koně, kteří byly ježděním znudění a dokonce i takové koně, které vyloženě sedlo a uzdečka děsila.Vždy záleží pouze na přístupu člověka, na tom je založena veškerá budoucnost koně. Ježdění by mělo být určitě zábavné pro člověka, ale hlavně pro koně...
Spousta lidí řeší nějakou neposlušnost koně pod sedlem buď ostřejším udidlem nebo různým možným i nemožným vyvázaním. Je to jednoduší, rychlejší, ale jádro problému to neřeší. Jestliže se dostane na povrch nějaký problém, majitel potažmo jezdec by se měl spíš zamyslet proč tomu tak je a snažit se to vyřešit - určitě to chce jistou dávku zkušeností a trpělivosti, ale kolem je stále spousta velmi zkušených lidí, kteří ochotně poradí a pomohou...
A co jsem tím vším vlastně chtěla říct? - Jezdit - určitě ano, ale ne za každou cenu!!!